Principy japonského zahradního designu čerpají z buddhistické, šintoistické a taoistické filozofie. Takto navržené zahrady nabádají ke klidnému rozjímání. Kombinují pečlivě vybrané rostliny, prvek vody a kameny, které se snoubí s jednoduchými a čistými liniemi. Při realizaci japonské zahrady by mělo být vaším cílem vytvoření atmosféry tajemna, klidu a míru. Prostor by měl zachycovat podstatu přírody, kde můžete obnovovat svoji vnitřní harmonii.
Japonská zahrada a její základní prvky. (Designed by Freepik)
Malé i velké japonské zahrady
Pro založení nepotřebujete hektary pozemku, protože japonské zahrady mohou mít jakoukoliv velikost. Pamatujte, že nezáleží na velikosti, ale na klíčových konceptech, které zahradě dodávají potřebné gros. Existují například zahrady v japonském stylu, které jsou široké jen 60 cm a táhnou se podél okenní římsy budovy.
V japonských zahradách obvykle najdete jehličnany, skály, oblázky, písek a vodopády. Vzhledem k oblibě minimalismu, udržitelnosti a k podpoře duševního zdraví se jedná o estetiku, která harmonicky propojuje všechny tyto požadavky.
Jak založit japonskou zahradu?
Mezi základní prvky japonské zahrady patří:
- Kámen – tvoří strukturu krajiny,
- voda – představuje životodárnou sílu,
- rostliny – dodávají barvu a starají se o proměny vzhledu směrem k ročním obdobím.
Než se pustíte do realizace, popřemýšlejte o tom, co od prostoru očekáváte. Chcete, aby cesta zahradou byl zážitek? V tom případě pro vás bude klíčová pečlivě vedená kamenná cesta, která symbolizuje cestu životem. Klikatění cesty je odkazem očekávání toho, co přijde.
Nebo toužíte po zahradě, na kterou se chcete především dívat? Pokud se rozhodnete pro vizuálně pojatou zahradu, představte si, že ji sledujete z domu nebo z dřevěného čajového altánu, který je lehce vyvýšený nad zemí. Měli byste se dívat přímo do zahrady a vnímat její krásy, vůně i zvuky.
Při navrhování japonské zahrady se nevyplatí mít po ruce tužku a papír. Lepší je si plán zhmotnit pomocí fyzických předmětů, se kterými si budete hrát tak dlouho, dokud neucítíte, že se jedná o to nejlepší uspořádání.
Zahrady v japonském stylu odráží velikost krajiny v miniaturním provedení. Proto se v nich objevují osázené kopečky, které odkazují k ostrovům. Štěrk nebo kameny kolem kopečků se uhrabávají do rýh symbolizujících vlny nebo kruhy na vodní hladině. Kromě toho se z oblázků a štěrku tvoří také suchá říční koryta.
Prvky japonské zahrady jsou stejně důležité jako volný prostor mezi nimi. Poměr mezi prázdným a zaplněným prostorem by měl být vyvážený. Volný prostor by měl být větší než ostrovy a další prvky.
Při budování se vychází z jednoduché mřížky. Představte si zahradu rozdělenou na čtverce. V místě, kde se čáry mřížky kříží, se umisťují výrazné prvky. Tomuto křížení se říká silné body. V silných bodech by měly být bambusy, nízké stromky nebo skupinky kamenů.
Samozřejmě nesmějí chybět cestičky a můstky. Ty nejsou rovné a jednotné. Jejich směr se záměrně mění, případně se střídají materiály, ze kterých se vyrábí. Díky tomu působí celkově přirozeněji a zajímavěji. Vypadají, jako by vznikaly postupně a nebyly přesně plánované.
Cestičky se vyrábí z nášlapných kamenů. (Designed by Freepik)
Rostliny a stromy do japonské zahrady
Zahrady v japonském stylu se spoléhají na jemné rozdíly v barvě a textuře. Osazují se malými stromy, pečlivě pěstovanými trvalkami, mechem a keři. Jaké květiny, stromy, keře a další rostliny jsou v harmonii s japonskou zahradou?
- Pivoňky,
- chryzantémy,
- japonský vodní kosatec,
- azalka,
- kamélie,
- pieris japonská,
- leucothoe.
Jde o květiny a barevné keře, které kvetou v určitém ročním období. Zejména azalky, kamélie a javory slouží jako symboly pro střídání ročních období. Pokud máte menší zahradu, použijte:
- třešeň pro ohlášení jara,
- azalky ve květináčích jako symbol příchodu léta,
- javor pro připomenutí podzimu.
Z malých stromů se do japonských zahrad hodí nejvíce:
- dřín pilovitý,
- třešeň pilovitá,
- magnolie stellata,
- javory.
Samozřejmě nesmí chybět typický bambus. Při jeho sázení ale musíte být opatrní, protože se jedná o rostlinu, která se skutečně rychle „rozlézá“. Proto sáhněte po bambusu, který tvoří trsy. Případně můžete zvolit jeho pěstování ve velkých květináčích. V malých zahradách může být alternativou k bambusu třeba bambus Variegata nebo nandina čili nebeský bambus. Tyto rostliny nezabírají tolik místa.
Jak vybírat rostliny pro japonskou zahradu s ohledem na podmínky?
Při výběru rostlin se zaměřte na vzhled zahrady, klimatické podmínky a sezónnost. Pokud je zahrada na stinnějším místě, sáhněte po kapradinách, škornicích, trávě rákosovce velké nebo sedouleku. V případě zahrady s částečným sluncem můžete vysadit i sasanky, hortenzie dubolisté, datyně, skimmie, metelice, cypřiš, nandinu, liriope – opičí trávu, řebčík kostkovaný atd.
Z hlediska sezónnosti mají rostliny za úkol ohlašovat příchod konkrétního ročního období. Jaro se nejčastěji pojí s květy třešní a podzim s rudými listy javorů. Pro zimu jsou typické sněženky a čemeřice.
Japonské zahrady s jezírkem a dalšími vodními prvky
Voda je klíčovým prvkem zahrady v japonském stylu. Může mít podobu malých jezírek, rybníků, potůčků, vodopádů nebo fontán. Voda představuje obnovu, klid, úžas a spojení s věčností (posmrtným životem). Jde o dynamický prvek, který se pohybuje směrem s větrem a někdy kopíruje terén zahrady.
Jezírka odráží rostliny a stromy a vytváří tak zrcadlový obraz. Aby byly zrcadlové obrazy co nejdokonalejší, je důležité pečlivě zvážit orientaci vodních prvků. V jezírkách často plují koi kapři, kteří do zahrady vnáší další barevnost, ale také život.
Potůčky a jezírka často překlenuje zakřivený nebo obloukový most. Jde o symbol cesty do ráje a k nesmrtelnosti. Legenda praví, že zakřivený tvar mostu vás chrání před zlými duchy, kteří se umí pohybovat pouze po přímkách. Klenutý most je zmate a vy můžete bezpečně uniknout. Mosty se nejčastěji vyrábí z kamene nebo ze dřeva. Mohou být pokryté mechem.
V případě, že nemáte možnost do svojí zahrady zakomponovat prvek „živé“ vody, využijte symboliku. Vodu v zahradě nahraďte bílým pískem, který by měl být v suché skalce.
Voda je symbolem klidu a obnovy. (Designed by Freepik)
Kameny rozhodně patří do japonské zahrady
Každá zahrada by měla mít nádherné kameny. Z nášlapných kamenů se tvoří cestičky, štěrk se používá pro vysypání cest. Kameny mohou tvořit i složité chodníky. Na zemi, na ostrůvkách, ale i ve vodě si kameny najdou své místo. Působí zde jako ozdoba nebo socha.
Jaký význam mají kameny? Jsou základním prvkem a symbolizují všudypřítomnost síly přírody. Velké kameny představují kopce a hory, plošší a nižší kameny zase želvu a její dlouhověkost. Kameny, které stojí ve vodě a kolem ní, odkazují k jeřábům a dlouhověkosti.
Pokud realizujete tzv. suchou japonskou zahradu, jsou kameny a písek základem. Po shrabání a instalaci mohou představovat vodu.
Doplňky do japonské zahrady
Žádný strom, kámen a předmět nejsou v japonské zahradě pro nic za nic. Pečlivá organizace prakticky všeho má totiž svůj určitý účel.
Lampy a lucerny se na japonskou zahradu dostaly kolem 16. století, a to s příchodem čajového obřadu. Kamenné lucerny dodávají zahradě rovnováhu a harmonii. Patří mezi základní prvky, ale používají se pouze střídmě.
Vodní nádrže, např. umyvadla, se používají k rituálnímu očištění zejména před čajovým obřadem. Nádoby se od sebe liší hlavně designem. K dostání jsou jednoduché neopracované kameny s prohlubněmi, ale také tesané kamenné nádoby s bambusovou naběračkou. V současné době jsou tato „umyvadla“ spíše dekorativním, nikoliv praktickým prvkem. Vodní nádrž stojí obvykle vedle lampy a budovy pro čajový obřad.
Stezky a cestičky jsou nedílnou součástí japonských zahrad. Japonské zahrady jsou především procházkové. Cestičky mají nejčastěji kruhový směr a staví se z nášlapných kamenů, které mají návštěvníky dovést k nejkrásnějším výhledům na zahradu. Klikatými stezkami můžete oddělit různé oblasti, například rybník od samostatného háje.
Nezapomeňte ani na odpočinková místa, která mohou představovat lavičky a zahradní křesílka. Na takovém místě máte rozjímat, pozorovat a vnímat přírodu. Jejich umístění dobře promyslete. Postavte je tak, abyste z nich mohli pozorovat konkrétní scenérii (jezírko, kameny, stromy, jejich kombinace atd.).
Lavičky, křesílka, ale také třeba houpačky by měly být jednoduché, aby do přírodního konceptu dobře zapadly. Tradiční styl říká, že by sedací místa měla být nízká, kamenná nebo dřevěná. Ideálně by neměla mít opěradlo, ale my pro větší pohodlí opěradlo doporučujeme. Nejlépe si posedíte pod stromem nebo vedle cestičky.
V altáncích si své místo najdou také zahradní stolky. Můžete si u nich v klidu vypít čaj nebo pozorovat zahradu. Stolek musí ladit s konceptem zahrady. Proto by měl být vyrobený z přírodního materiálu. Ideálně ze dřeva. Sáhnout můžete i po kameni nebo bambusu.
