Podkrovní prostory
O podkroví je z pravidla zmiňováno coby častý typ nepravidelného prostoru. Jedním z primárních důvodů k realizaci obytného podkroví je snaha o smysluplné využití prostoru, který již neslouží jako skladovací místo nebo sušárna prádla. U starších rodinných domů jde bez nutnosti přikupovat pozemek a měnit půdorys domu, značně rozšířit plocha určená k bydlení. U stávajících obytných domů ve městech a obcích kromě výše zmíněného přibývá ještě jedna důležitá výhoda, a sice že se většina bytovek zastřešených sedlovou nebo valbovou střechou nachází přímo v centru nebo obdobně atraktivních lokalitách. Pokud se na vás usměje štěstí nebo si dáte dostatečnou práci s hledáním, může se vám podařit získat podkrovní prostor v podstatě zdarma – třeba tak, že se zavážete, že při budování opravíte také střechu a majitelé ostatních bytů vám půdu prodají za symbolickou částku. K dalším kladům pak už patří v podstatě jen estetické faktory a lepší přístup denního světla. Jakkoliv nechci od takové rekonstrukce nikoho zrazovat, mnoho dalších pozitiv na rozdíl od pořízení nového bytu nenajdete.
Zákonné normy
I když bydlení v podkroví obvykle vzniká rekonstrukcí stávajících prostorů mnohdy za komplikovaných podmínek, legislativa na něj nezapomíná. První nařízení je, že užitná plocha obytného prostoru se měří až v místech se světlou výškou 1,3 metru. Další se týká světlé výšky ve všech místnostech – v podkroví musí být minimálně 2,3 metru a v místnosti se zkoseným stropem musí být tato výška alespoň na polovině půdorysu. Třeba byste jako majitelé ve vlastním bydlení snesli i skromnější podmínky, ale v případě prodeje byste mohli narazit na závažný problém.
Památkově chráněné objekty a jejich podkroví
Na další omezení narazíme u podkroví v památkově chráněných objektech, památkových zónách nebo ochranných pásmech památkových zón. Výše zmíněné případy zohledňují stupně ochrany – neboli na památkově chráněný objekt jsou nejpřísnější požadavky ze strany státu. I když existuje památkový zákon, jeho znění se dá bohužel vykládat poměrně volně a vždy primárně záleží na rozhodnutí pracovníka památkové péče pro danou obec. Obecně můžeme ale pravidla pro rekonstrukci shrnout takto: pravděpodobně vám nepovolí jakýkoli zásah do historicky hodnotných konstrukcí – nejen zdivo, ale i krovy, vikýře, komíny nevyjímaje. Pokud je v podkroví například umístěn krov komplikované konstrukce, budete muset vymyslet řešení bez prořezání. Jiný případ by nastal, kdyby dendrologické a mykologické průzkumy ukázaly, že krov nelze zachovat částečně nebo zcela.
Další leckdy zásadní problém představují okna a osvětlení podkroví obecně. Setkáváme se s několika přístupy, každý je jiný, a proto nelze radu nějak zobecnit. Někteří památkáři vám vydají povolení na střešní okna (v rozumné míře) kdekoliv, za předpokladu že nezasáhnete do krovu. Přísnější úředník pak jenom směrem do vnitrobloku. Pokud budete mít štěstí, povede se vám vyjednat i vikýř, který poskytuje přirozenější osvětlení, než střešní okno někde nad vaší hlavou. V ojedinělých případech se setkáte i s ateliérovým oknem (plošné velké zasklení, může být i přes hřeben). Tímto nám ale počet komplikací nekončí. Vybudováním soukromého obytného prostoru dost možná znemožníte přístup na střechu a k vymetacím vstupům do komínů. Musíte tedy počítat se realizací např. komínové lávky (což opět představuje konstrukci, na niž se názory památkářů liší), nebo s montáží šplhacích háků, které se přes krytinu upevňují k trámoví. Samozřejmě pokud budete opravovat celou střechu, vám bude jistě mluveno také do výběru střešní krytiny – v 90% půjde o keramické pálené tašky, které budou ctít původní podobu střechy.
Častý problém prostor v podkroví je přehřívání v letních měsících. Součinitele prostupu tepla konstrukcí bývají totiž většinou předepsané pro zimní měsíce, kdy nesmí teplo z interiéru unikat do okolí. Problém přehřívání nebývá tak často zmiňován, a proto se zateplení střechy provede dle platné legislativy a toto se neřeší. Nejhorší situace nastává, když umístění oken neumožní příčné větrání prostorů (okna jsou umístěna jen v jedné rovině střechy) pak je nejméně vhodné, aby jejich orientace byla směrem na jih.
V obytných budovách, kde se topilo pevnými palivy, byly komíny kamen a krbů často umístěny uprostřed dispozice domu. V podkroví tak bývají velkou překážkou, protože se nachází právě tam, kde je dostatečná světlá výšku prostoru. V chráněných objektech nebo u objektů v památkových zónách komíny v drtivé většině případů úřady nepovolí demolovat, musí být s nimi tedy počítáno v interiéru.
Hlavní schodiště domu je obdobný případ – pokud máte v plánu na něj do nejvyššího patra navázat, opět trochu ubude plochy s dostatečnou světlou výškou.
Značná část budoucích obyvatel podkroví tyto prostory volí kvůli samotnému krovu. Trámoví lze do interiéru zajímavě začlenit a vznikne tak originální a neopakovatelný efekt. Pokud o tento prvek v interiéru stojíte, prostudujte také zprávu požárně bezpečnostního řešení stavby. Může vás potkat, že požární projektant vyhodnotí požární zatížení prostoru natolik rizikové, že budete veškeré dřevěné prvky krovů muset buď obestavět, nebo samostatně opláštit sádrokartonem, takže efekt krovu jako součástí interiéru bude nulový.
Běžná doporučení pro koupi podkroví a vybavení nábytkem.
Chystáte-li se koupit podkrovní byt, pak v tomto případě více než kdy jindy platí, že si musíte místo důkladně prohlédnout.
Ověřte si, zda při rekonstrukci nezůstaly nad podlahou vazné trámy, které by mohly vytvořit překážky. Krovy mohou také obsahovat tzv. „bačkory“ – krátké trámy pod sloupky, které rozprostřou hmotnost. Nízké kleštiny – kotví krokev obvykle k pozednici, tzn. od obvodové stěny ke sloupku tvořící bariéru.
Zaměřte si důkladně všechny místnosti, včetně světlé výšky i výšky pod šikminami, vypočítejte užitnou plochu a porovnejte vaše výpočty s udávanými výměrami. Majitele domu, kteří se rozhodl provést rekonstrukci podkroví za účelem prodeje, logicky do výměry uvede celkovou plochu.
Chcete-li vybavení interiéru nábytkem vyřešit návrhem, žádejte také řezy prostorem. Podkroví má samozřejmě méně stěn, ke kterým je možné přistavit nábytek a další vybavovací předměty. Zvláštní pozornost dejte prvkům, které jsou ve své podstatě nízké, ale vyžadují prostor nad sebou. Například sedací soupravy, v ložnici pak postele, vany apod. Nejhůře se umisťuje nábytek pod střešní okna – i když se nachází relativně vysoko, ovládání bývá obvykle na jejich spodním rámu a nábytek by vám mohl komplikovat přístup k němu. Chcete-li mít pod šikminou pracovní stůl, pak vám nad ním nemusí zbýt místo například na police.
Šikovný bytový architekt nebo designér vám pomůže se vším a vybavit lze prakticky jakoukoli místnost. Z charakteru podkroví vyplývá, že byt o více pokojích obvykle skončí tak, že střední částí s pohodlnou světlou výškou vede předsíň a chodba. Na pokoje zbývají prostory pod šikmou střechou. Podkrovním prostorům tedy daleko lépe sluší atypické řešení nejen nábytku, ale i dispozice bytu. Zejména propojení kuchyně s obývacím pokojem, ložnice ne v samostatné místnosti, ale za lehkými dělicími příčkami atd. Tento relativní nedostatek soukromí zase vede k závěru, že podkrovní byty postavené ve standardních půdách, kde není možno provést nástavbu nebo jinou zásadní konstrukční změnu, nemusí být zcela ideálním řešením pro rodiny s dětmi.
