Vyhledat na blogu

Dřevovláknitá deska (DVD) výroba vlastnosti charakteristika

Dřevovláknitá deska (DVD)

Zkratka DVD je označením pro velkoplošný materiál vyrobený z dřevních vláken získaných z jehličnatého dřeva (většinou smrkového) nebo jiných lignocelulózových* materiálů. Dřevovláknité desky se využívají v mnoha oborech díky širokému spektru vlastností. 

*Lignocelulóza: Strukturní materiál rostlin, zvláště ve stoncích nebo kmenech. Skládá se převážně z celulózy, hemicelulózy a ligninu.



Historie

Produkt připomínající tvrdou dřevovláknitou desku byl vyvinut v Anglii již v roce 1898. Jednalo se však o lisovaný papír. První desku z dřevních vláken vyrobil William H. Mason v roce 1924. U nás se zřejmě první měkké DVD začaly vyrábět koncem čtyřicátých let pod značkou Hobra ve firmě Úpské papírny Broumov. V oblasti výroby tvrdých DVD byl důležitý rok 1951, kdy byla zavedena do provozu první linka na výrobu tvrdé dřevovláknité desky vyráběné mokrou cestou, a to v národním podniku Solo Sušice.


Dělení DVD:

Vláknité desky lisované

  • polotvrdé - hustota 480 - 850 kg*m-3
  • tvrdé - hustota 850 - 1100 kg*m-3
  • zvláště tvrdé (dodatečně tvrzené za vysokých teplot) - hustota 1100 - 1300 kg*m-3

Vláknité desky nelisované

  • izolační - hustota 250 - 400 kg*m-3


Postup výroby:

Vstupní surovinou jsou dřevní štěpky, které se zbaví nečistot a rozvlákní. DVD se vyrábí suchou nebo mokrou cestou. Postup mokrou cestou je zastaralejší a energeticky náročnější. Vlákna se namočí do vody, do suspenze se přidají chemikálie a tato směs se rozprostře na síto, kde dojde k odvodnění, lisování a klimatizaci desky. Takto vyrobené desky se vyznačují otiskem síta na jedné z hlavních ploch. Při postupu suchou cestou se vlákna vysuší, smíchají s lepidlem (formaldehydová pryskyřice) a dalšími přídavnými látkami. Poté se navrství koberec, který se následně předlisuje a pak lisuje.

Snad nejznámější je dřevovláknitá deska označovaná zkratkou MDF. Jedná se o dřevovláknitou polotvrdou (středně hustou) lisovanou desku. Vyrábí se suchou cestou s přídavkem lepidla. Oproti dřevotřískám má homogennější a jemnější strukturu, tudíž se lépe opracovává a může mít frézované profily. Vyznačuje se poměrně vysokou hodnotou pevnosti v tahu kolmo na plochu, tzv. rozlupčivost. Nevýhodou je vyšší cena. MDF se povrchově dokončuje lakováním, laminováním či dýhou. Využívá se tam, kde z pevnostních důvodů nelze použít DTD a na profilované díly nábytku. Často jsou z nich vyráběny dvířka kuchyňských linek či čela zásuvek.

Tvrdé dřevovláknité desky se vyrábí jak mokrou (s velmi malým přídavkem lepidla a parafinu), tak i suchou cestou. Vyznačují se horšími mechanickými vlastnostmi v porovnání s překližkami, ale mají oproti nim vyšší tvrdost, jsou homogenní a navíc výrazně levnější. Hlavní použití tvrdých DVD, vyráběných většinou suchou cestou, je v současné době při výrobě nábytku na záda skříní a dna zásuvek. Dalším využitím těchto desek jsou obklady v interiéru. Z tvrdých DVD lze vyrábět i obklady do koupelen, žebra stropních nosníků nebo střešní krytinu.

Měkké dřevovláknité desky se vyrábí většinou mokrou cestou s přídavkem lepidla a hydrofobizačních přísad (obvykle parafínu). Lisování tohoto typu desek probíhá jen velmi nízkým tlakem většinou pomocí válcových lisů, tzn., že mají nízkou pevnost a nelze je použít jako samostatný konstrukční materiál.  Hlavními přednostmi těchto desek je odstranění anizotropního charakteru dřeva, dobré zvukově a tepelně izolační vlastnosti, biologická nezávadnost a jednoduché zpracování. Měkké vláknité desky jsou používány zejména jako tepelná a zvuková izolace, např. při novém i dodatečném zateplení vnějších stěn a podkrovních prostorů, podhledů a stropů, při stavbě příček a dále jako podklad různých druhů podlah a izolace kročejového hluku.

Dřevovláknitá deska (DVD)

Hledáte zajímavý produkt či kategorii?

Vybírejte z tisíce krásných kousků...