Koňské žíně
Slovník pojmů
-
- 3D tkanina
- ABS hrany
- Akácie
- Akátové dřevo
- Anti-stress potah
- Bavlna
- Damašek
- Desky se synchronizovanou 3D strukturou
- Dřevovláknitá deska (DVD)
- DTD
- Dýha
- Easy clean - látka, která se nešpiní
- eko kůže
- Elastická pěna naturalis
- Eukalyptus
- Finská borovice
- HDF - tvrdá dřevovláknitá deska
- Hliník
- Hovězí kůže
- HPL desky
- Chrom
- Chrom + sklo
- Keramika
- Kokosová rohož
- Kokosové vlákno
- Koňské žíně
- Kovové lišty
- Konglomerát
- Kůže
- Lacobel - plavené sklo
- Lakování
- Lamelový rošt
- LTD
- Latex
- Latexová pěna
- Látka s nešpinivou úpravou
- Lazyfoam matrace
- LED osvětlení
- Litý mramor
- Malované sklo
- Masiv
- Masiv borovice
- Masiv bříza
- Masiv buk
- Masiv dub
- Masiv olše
- Masiv smrk
- Jak vybrat matraci
- Vlastnosti pružinové matrace
- Matrace se zónovou profilací
- MDF desky
- Melaminové hrany
- Meranti
- Mikrofáze
- Mikroplyš
- Mikrovlákno (Alcantara)
- Moření dřeva
- Nátěrové hmoty
- Nerez
- Ocel
- Omyvatelné látky a potahy
- Omyvatelné látky Magic Home
- Ovčí vlna
- Pískované sklo
- Plexisklo
- Polyester
- Polypropylen
- Polystyren
- Polyuretan a polyuretanové matrace
- Polyvinylchlorid (PVC)
- Polywood - recyklovaný plast
- Potahová látka
- Pružina Bonell
- Překližka
- Přírodní kaučuk
- Latexové mléko
- Ratan
- Semiš
- Sendvičový systém
- Síťovina
- Sklo
- Studená pěna
- ThermoWood
- Umělý ratan
- Paměťová pěna
- Vrbové proutí
- Ylang Ylang
Koňské žíně jsou textilní materiál, který se získává z hřívy a ohonu koní. Jsou velice lehké, pružné, stabilní a odolné proti opotřebení, navíc mají dobrou tvarovou paměť. Nejlepší jsou žíně ocasové, které bývají dlouhé až 120 cm, pružné, hladké a tuhé. Hřívové žíně mají délku až 45 cm a jsou tenčí. Původně se koňské žíně používaly samostatně, později se stále více kombinovaly s dalšími materiály živočišného (srst ze skotu, vepřové štětiny) i rostlinného původu (kokosová vlákna, fíbr, sisal). Na rozdíl od kravské srsti mají žíně oba konce hladké.
Žíně mají vysokou trvanlivost, vynikající pohltivost vodních par (až 25 % vlastní hmotnosti) a schopnost zpětného odpaření vlhkosti, což zabraňuje kondenzaci vlhkosti uvnitř výrobku. Díky tomu snižují i výskyt roztočů v matracích. Kvalita žíněné směsi závisí na podílu jednotlivých druhů vláken. Žíněná směs s vyšším podílem živočišných srstí a chlupů se používala na výrobky vyšší jakosti a jako tvarovací materiál do matrací klasické konstrukce. Nejvíce ceněné byly "bílé žíně", které byly chemicky bělené. Žíně lze opětovně aplikovat ve výrobku, musí však být vyčištěny a znovu rozvolněny a rozčesány.
Historie
Pro výrobu lan se koňské žíně používaly už od pradávna. Nejstarší dochovaná žíněná textilie má být podle některých (nezaručených) údajů tkanina, na které byl v 9. století zakreslen plán kláštera ve švýcarském St. Gallenu. V polovině 18. století byly založeny v Evropě první tkalcovské dílny a v 19. století přišly do módy zejména tkaniny na nábytkové potahy, a tak došlo ke značnému rozmachu výroby. V roce 1950 byl údajně vynalezen spřádací stroj na koňské žíně.
Ve 20. století byla část žíní nahrazena přízemi z mnohem levnějších umělých vláken, na konci tohoto období pocházela naprostá většina žíněných výrobků z Asie. V Evropě byly na začátku 21. století známé jen asi dvě tkalcovny, které se zabývaly zpracováním koňských žíní. Dnes se vyrábí i umělé koňské žíně jako viskózové nebo acetátové monofilní příze, které mohou v některých výrobcích nahradit několikanásobně dražší přírodní vlákna.
Zpracování
Základem pro zpracování žíní je dokonalá desinfekce vláken. Poté se žíně či vlákenné směsi stáčejí do provazců a tvar je fixovaný v horké páře. Poté se provazce suší, čímž se dosáhne trvale zkadeřeného tvaru, který zlepšuje pružnost materiálu. Před vlastním zpracováním na výrobek se musí žíně rozvolnit a rozčesat.
Pro textilní účely se žíně původně zpracovávaly jako útek z jednotlivých (často barvených) vláken na ručních stavech. Asi od 70. let 19. století se na mechanických tkacích strojích s pomocí zvláštního zařízení vytahují jednotlivá vlákna z chomáče žíní a zanášejí jako útek do výrobku. Osnova je většinou ze skaných bavlněných, polyesterových nebo hedvábných přízí. Poměr osnovy k útku bývá zhruba 30/70. Tkaniny mohou mít v dostavě až 60 nití na cm (satén), šířka tkaniny je maximálně 70 cm.
Použití
Žíně jsou nejkvalitnější vycpávkový a kypřicí materiál, který se používá v klasickém čalounění. Z žíní se splétáním vyráběly také lana, ozdobné šňůry a pásy, smyčce, kartáče a smetáky. Dříve se vyráběla i příze z ručně svazovaných jednotlivých žíní, případně byly příze opřádané bavlnou nebo vlnou.
Z žíní se dodnes vyrábí velmi kvalitní potahové textilie. Tyto textilie jsou tkány pouze z nejkvalitnějších žíní, které jsou získávány z živých zvířat a jsou vetkávány do hedvábné nebo bavlněné osnovy. Jsou tkány na tradičních tkalcovských stavech technologiemi, jejichž vznik se datuje okolo roku 1870.
Textilie z koňských žíní mají ojedinělý lesk, velkou odolnost, unikátnost a vysokou užitnou hodnotu. Tkaniny z koňských žíní se používají na nábytkové potahy exkluzivních výrobků a při restaurování historického nábytku, jako výztuže drahých sak a plášťů a v průmyslovém použití na sedadla aut či výrobu kabelek. Také se používají jako čalounická výplň exkluzivních matrací a polštářů.
Výhody
- nízká váha
- pružnost
- odolnost proti opotřebení
- dobrá tvarová paměť
- vysoká trvanlivost
- vynikající pohltivost vodních par
- schopnost zpětného odpaření vlhkosti
Nevýhody
- vysoká cena