Vyhledat na blogu

Polypropylen: levný a recyklovatelný plast

Polypropylen



Polypropylen (zkratka PP) je termoplastický polymer, který patří do skupiny polyolefinů. Má podobné fyzikálně-chemické vlastnosti jako polyetylen, křehne při nízkých teplotách, kolem 140 - 150 °C měkne a kolem 160 - 170 °C se taví. Je odolný vůči olejům, organickým rozpouštědlům i alkoholům a dobře se rozpouští v xylenech a tetrahydronaftalenu. Vyniká velice dobrou chemickou a mechanickou odolností a má dobrou tuhost a pevnost v ohybu.

Polypropylen umožňuje vytvářet velké množství kopolymerů, takže je možné modifikovat jeho fyzikálně mechanické vlastnosti. K tomu se často využívají plniva jako mastek, křída či skleněná vlákna. Hustota polypropylenu závisí mimo jiné i na stupni krystalizace, ale v podstatě jde o jeden z nejlehčích plastů. Polypropylen je bez zápachu, chuťově neutrální, nedráždí sliznice a je fyziologicky nezávadný. Suroviny pro výrobu jsou levné a plast se dá snadno recyklovat, případně termicky zlikvidovat bez vzniku toxických plynů.



Historie


Poprvé byl polypropylen připravený v roce 1951 J. P. Hoganem a Robertem Banksem. Ti se pokoušeli vyrobit dimery a trimery ethylenu a náhodně vyprodukovali krystalický a lineární polypropylen. Na počátku roku 1953 nechal tento proces patentovat Phillips Petroleum. 

V roce 1954 polymeroval italský vědec Giulio Natta a německý chemik Karl Rehn krystalický izotaktický polymer dalšími reakcemi propylenu s katalyzátorem chloridu titaničitého. Na základě tohoto objevu začala v roce 1957 průmyslová výroba izotaktického polypropylenu. Expandovaný polypropylen (PP-E) se vyrábí od 80. let 20. století. Počátkem 80. let také narostla výroba PP, která v roce 1997 dokonce předstihla i výrobu PVC.



Výroba


Polypropylen se na rozdíl od ostatních polymerů s vinylovou skupinou nevyrábí radikálovou polymerací. Vznikl by totiž ataktický polypropylen, který je amorfní, málo pevný a jako konstrukční materiál prakticky nepoužitelný. Výroba propylenu tak probíhá pomocí roztoku nebo suspenze v plynné fázi procesu, kde je monomer propylenu s pomocí katalyzačního systému vystaven teplu a tlaku. 

Polymerace je prováděna při nízké teplotě a tlaku, takže výsledný produkt je průsvitný nebo plně barevný. Aby se změnily vlastnosti plastu, musí být změněny katalyzační a výrobní podmínky. Pro zvýšení užitné hodnoty se do polypropylenu přidávají během výroby různá aditiva.



Použití


Polypropylen se používá v široké škále aplikací (ať už průhledný nebo zabarvený pigmenty), třeba v potravinářském a automobilovém průmyslu, ve zdravotnictví, stavebnictví a zemědělství. Vyrábí se z něj výrobky pro domácnost, obaly na potraviny, fólie, tkaniny, lékařské přístroje i různé spotřební zboží. Kopolymery se s oblibou používají pro výrobky vystavené chladu, jako je zahradní nábytek, chladicí kontejnery, lodní trupy nebo automobilové díly.

Polypropylen se používá také při výrobě netkaných textilií, lan a provazů, které mohou díky nízké hustotě a hmotnosti plavat na hladině, a také jako alternativa k polyvinylchloridu (PVC) pro izolaci elektrických kabelů v málo větraném prostředí. Polypropylen totiž při hoření neprodukuje žádné toxické halogenuhlovodíky a takové množství kouře.



Výhody:

  • Velice dobrá mechanická a chemická odolnost
  • Nízká hmotnost
  • Levné výrobní suroviny
  • Recyklovatelnost
  • Zdravotní nezávadnost
  • Možnost vytvářet velké množství kopolymerů



Nevýhody:

  • Hořlavost
  • Menší odolnost proti mrazu (při nízkých teplotách křehne)

Polypropylen

Hledáte zajímavý produkt či kategorii?

Vybírejte z tisíce krásných kousků...