Vyhledat na blogu

Jak se pěstuje proutí a co se z něj plete?

Vrbové proutí


Vrbové proutí je přírodní materiál, který se získává z vrby (Salix). Ta patří do rodu dřevin z čeledi vrbovitých. Sice jí existují více jak čtyři stovky druhů, ale k pletení košíků a výrobě nábytku se jich hodí jen čtrnáct. Proutí je pružné, pevné, ohebné, hladké, odolné proti škůdcům, má dlouhou životnost a nízkou hmotnost a je možné ho povrchově dokončit. Proutěný nábytek je vzdušný a má přirozený a teplý vzhled.



Historie


Zpracování proutí, respektive košíkářství, je jedním z nejstarších řemesel světa. Své kořeny má již v pravěku. Z proutí se nevyráběly jen košíky, ale i rohožky a další výrobky a materiál našel využití také na stavbách. Dříve bylo pletení košů domácí prací branou spíše jako přivýdělek. O proutěné koše stoupl zájem až ve věku manufaktur. To podnítilo rozvoj oboru a vznikala mnohá košíkářská střediska. Základním sortimentem byly koše pro zemědělství a obchod, vznikaly však i nové výrobky jako kočárky či nábytek (proutěný nábytek se vyráběl už ve starověku). Po první světové válce a hospodářské krizi v 30. letech začalo košíkářství upadat, protože proutí bylo vytlačováno novými materiály. Dnes jsou však proutěné výrobky opět v kurzu.



Pěstování a sklizeň

Vrbové proutí se pěstuje na plantážích, které se zakládají převážně na vlhčích pozemcích. Do půdy se vysazují vrbové řízky dlouhé asi 20 - 25 cm. Kromě proutí se pěstují ještě vrbové hole, které jsou potřeba při výrobě pleteného nábytku. Jsou to vlastně přerostlé vrbové pruty, které se sklízí až ve druhém či třetím roce vegetace, kdy dorůstají do průměru zhruba 2,5 – 3 cm.

Sklizeň může probíhat ve dvou obdobích. V době vegetačního klidu, které začíná po opadu listů a končí počátkem března, nebo v době vegetace (neboli jarní mízy), což je období mezi dubnem a květnem. Doba sklizně se volí podle toho, jakého vzhledu konečných výrobků chce výrobce dosáhnout. Proutí sklizené v době vegetačního klidu je světle hnědé, kdežto proutí sklizené v době vegetace je bílé.



Zpracování


Výroba proutěného nábytku je převážně ruční a řemeslná a každý výrobek je tak originální. První fází opracování proutí sklizeného na podzim a v zimě je vaření. Po vytřídění proutí podle kvality a délky se pruty svazují do otepí o váze zhruba 10 kg a ukládají do kovových klecí. V nich se ponoří do vroucí vody a po dobu asi 6 hodin se vystaví nepřetržitému varu. Během varu musí být proutí neustále ponořeno. Během tohoto procesu se z kůry uvolňují tříslové látky, které proutí zbarvují do světlehnědého odstínu.

Po 6 hodinách se klec s proutím vyjme a ponoří do nádrže s chladnou vodou, kde proutí postupně zchladne. Tato doba je přibližně stejně dlouhá jako doba vaření. Díky tomuto procesu se lýko uvolňuje od dřeva prutu a kůra se velmi lehce sloupne. Proutí sklizené v době vegetace lze loupat přímo bez nutnosti vaření, pro snazší práci se však nechává ještě několik dnů po sklizni domrzovat, kdy se položí na hromadu, překryje sloupanou kůrou a několikrát za den se polévá vodou. Takto vymízované proutí je po vyloupání bílé.



Použití

Proutí se používá k pletení košíků, košů, bytových doplňků, pomlázek, kočárků, pelíšků pro domácí mazlíčky i altánů. Také se z něj vyrábí nábytek, který může být celoproutěný, ale i v kombinaci se dřevem, kovem, sklem či čalouněním. Proutí se používá také na dekorační prvky čelních ploch dřevěného nábytku, jako jsou výplně rámových dveří a postelových čel, oplétané nábytkové části či výplety židlí. Z neloupaného proutí se vyrábí třeba koše na dřevo, truhlíky a zahradní dekorace pro celoroční použití na nezastřešeném místě.



Výhody

  • pružnost
  • pevnost
  • ohebnost
  • odolnost proti škůdcům
  • dlouhá životnost
  • nízká hmotnost



Nevýhody

  • loupané pruty mají nižší odolnost vůči vlhkosti a povětrnostním vlivům
  • proutí časem tmavne
  • práce s proutím je poměrně náročná

Vrbové proutí

Hledáte zajímavý produkt či kategorii?

Vybírejte z tisíce krásných kousků...