Vyhledat na blogu

HDF desky (High Density Fibreboard) - Sololit

HDF - tvrdá dřevovláknitá deska

Zkratka HDF pochází z anglického spojení slov High Density Fibreboard, což můžeme přeložit jako vysoce zhuštěná deska nebo panel z dřevních vláken. Obecně se však používá název "tvrdá dřevovláknitá deska" a snad ještě známější je její obchodní název Sololit.

HDF je velkoplošný materiál vyrobený z dřevních vláken. Jeho hustota se pohybuje od 900 Kg/m3 výše a ve většině případů se vyrábí v tloušťkách 2 až 6 mm.



Historie


Od roku 1949 se jako jedna z prvních firem v České republice, ale i ve světě, začala výrobou tvrdých dřevovláknitých desek, zabývat firma Solo Sušice, která dala tomuto velkoplošnému materiálu obchodní název Sololit (někdy se také používá Sololak). Ihned po zavedení výroby se HDF desky uplatnily nejen na českém, ale i na zahraničním trhu. Od konce 90. let se však výroba v Sušici uzavřela a tvrdé dřevovláknité desky jsou do České republiky v drtivé většině dováženy.



Výroba


Dřevovláknité desky definuje norma ČSN EN 316, jako desky o tloušťce 1,5 mm a více, vyrobené z lignocelulózvých vláken za použití zvýšené teploty nebo tlaku. Spojení vláken dochází zplstnatěním vláken a jejich přirozenou lepivostí (díky ligninu) nebo syntetickou pryskyřicí (lepidlem), která se přidává k vláknům.

Tvrdé dřevovláknité desky (DVD) se mohou vyrábět dvěma způsoby, suchou nebo mokrou cestou. Hlavní rozdíl mezi procesy výroby suchou a mokrou cestou je ve vlhkosti vláken při formátování desek, kdy u suchého procesu mají vlákna vlhkost nižší než 20 % a u mokrého procesu se vlhkost vláken naopak pohybuje nad 20 %. Dalším rozdílem je vstupní surovina, tedy druh použitého dřeva.

U suché výroby se využívá především vlákna z dřeva buku (v některých případech se může přidávat i jehličnaté dřevo). Vlákna jsou pojena pomocí fenolformaldehydových lepidel s přídavkem parafínu. V procesu výroby mokrou cestou se využívá především  jehličnatých dřevin s přídavkem močovinoformaldehydových lepidel a parafínu pro zvýšení odolnosti proti vlhkosti.

Povrch tvrdých dřevovláknitých desek můžeme běžně upravovat potiskem, laminovat, dýhovat nebo polepit papírovou fólií.
Tvrdé dřevovláknité desky se nejčastěji vyrábí ve formátu 2800 x 2070 mm.



Využití tvrdých dřevovláknitých desek


HDF vyráběné mokrou cestou se dříve využívaly především na pláště při výrobě interiérových hladkých dveří. Dále se využívaly na dna zásuvek a také na záda komod a skříní. V dnešní době výroba mokrou cestou ustupuje a tvrdé dřevovláknité desky se vyrábí spíše suchým procesem. HDF vyráběné suchou cestou se taktéž používají na výrobu nábytku, především na záda komod, skříní a dna zásuvek. Další uplatnění těchto DVD najdeme v interiéru na různé obklady, laminátové podlahy, ale i na žebra stropních nosníků nebo střešní krytinu, výrobu lišt a reklamních tabulí.



Výhody

  • Velmi tvrdé
  • Homogenní
  • Alternativa k překližce
  • Široká oblast využití
  • Výroba z dřevního odpadu
  • Výrazně levnější v porovnání s překližkou
  • Jednoduchá údržba
  • Poměrně snadno se opracovává
  • Vysoce odolná proti mechanickému poškození
  • Tvarová stálost
  • V porovnání s MDF má lepší ohybové vlastnosti



Nevýhody

  • Jako pojiva HDF se používají pojiva, které obsahují zbytkový formaldehyd, který se zdraví škodlivý
  • Díky zbytkovému formaldehydu je také obtížnější jejich likvidace
  • Vyšší objemová hmotnost díky jejich hustotě
  • Dražší než dřevotřískové desky



Údržba


Údržba výrobků z tvrdé dřevovláknité desky s povrchovou úpravou se většinou provádí suchým nebo vlhkým hadříkem, stejně jako v případě laminátových podlah z tvrdé dřevovláknité desky. Utírání prachu, tedy suché čištění, by se mělo provádět za pomocí prachových utěrek. Co se podlah týče, mohou se běžně vytírat mopem s Ph neutrálním čistícím prostředkem.



Hlavní znaky HDF


HDF se vyrábí z dřevních vláken, které jsou v jeho surové struktuře (pokud tedy není povrchově dokončena dýhou, fólií apod.) patrně viditelné. Dřevní vlákno je v porovnání s třískami a štěpkou mnoho násobně menší. Tvrdé dřevovláknité desky vyrobené mokrým způsobem poznáme tak, že jedna strana desky bude hrubá, respektive jedna strana bude mít na sobě vyražené síto, kdežto naopak tvrdá dřevovláknitá deska vyrobená suchým způsobem bude oboustranně hladká.



Shrnutí


Tvrdé vláknité desky můžeme rozdělit podle toho, zda budou využity v interiéru nebo exteriéru, v suchém nebo vlhkém prostředí a podle účelu použití - na nosné nebo nenosné účely, pro krátkodobé nebo dlouhodobé zatížení, atd. HDF je díky svým vlastnostem hojně využívaný materiál jak v nábytkovém odvětví, tak i ve stavebnictví, truhlářství a dalších oborech. Hustota se pohybuje okolo 900 Kg/m3, výjimečně 1200 Kg/m3 (zejména při použití na podlahy). Norma ČSN EN 312 pak podle účelu a podmínek použití rozděluje tyto vláknité desky do 7 tříd a určuje požadavky na pevnost pružnost, bobtnání atd.

HDF - tvrdá dřevovláknitá deska

Hledáte zajímavý produkt či kategorii?

Vybírejte z tisíce krásných kousků...