Latex



Latex neboli kaučuk


Přírodní latex je bílá tekutina produkovaná mléčnicemi některých rostlin, nejznámější je zřejmě strom kaučukovník. Latex obsahuje koloidní částice přírodního kaučuku. Z hlediska chemického složení se jedná o cis poly-isopren. Kaučuk lze vyrobit i synteticky ze sloučenin na bázi uhlovodíků. Materiál je charakteristický pružností a dá se zařadit do skupiny elastomerů, tzn. že se dá při působení vysoké síly výrazně deformovat a po ukončení působení síly se opět vrátí do původního stavu.



Historie


Nejstarší předměty z gumy jsou známy již z období kolem roku 1600. Přírodní kaučuk je v Evropě znám od 18. století. Kaučukovníky se až do druhé poloviny 19. století pěstovaly pouze na plantážích v tropických pásmech Jižní Ameriky, později v jihovýchodní Asii a Africe. Latex je z nich získáván naříznutím kůry a zachytáváním do nádob.

Pro rozšíření využívání přírodního a syntetického kaučuku měl rozhodující vliv vynález vulkanizace v roce 1839, který se připisuje Charlesi Goodyearovi. Syntetický kaučuk byl poprvé vyroben ve 20. století, konkrétně se jednalo o polyisopren a polybutadien. Polyisoprenový kaučuk se svým složením a vlastnostmi podobá přírodnímu kaučuku.



Zpracování latexu


Surový latex (kaučuk) se sráží třeba kyselinou mravenčí, poté se pere vodou a suší na materiál zvaný krepa. Z něj se pak vyrábí přírodní pryž (přírodní kaučuk), a to přídavkem plniv, dalších aditiv a vulkanizací.

Syntetický kaučuk se vyrábí polymerací nebo kopolymerací některých nenasycených uhlovodíků, takže může mít různé složení. Z kaučuků na bázi uhlovodíků se pryž vyrábí přídavkem plniv, antioxidantů a vulkanizačních činidel a následnou vulkanizací.

Vulkanizace je fyzikálně chemický proces, během kterého dojde vlivem vulkanizačního činidla (především síry) nebo energie ke strukturním změnám elastomeru (struktura se zesíťuje). Vulkanizací se výrazně vylepší mechanické a fyzikálně chemické vlastnosti latexu. Z mechanických vlastností se zvýší pevnost v tahu, strukturní pevnost (odolnost proti dalšímu trhání), odolnost v oděru i pružnost, ale zároveň se sníží tažnost. Na rozdíl od nevulkanizovaného kaučuku, který je rozpustný v některých organických rozpouštědlech, vulkanizovaný kaučuk v nich jen bobtná.

Vulkanizovaný kaučuk je méně citlivý ke změnám teploty a zachovává si ohebnost a tuhost ve značném teplotním rozsahu. Čím déle bude vulkanizace probíhat, tím tvrdší bude výsledná pryž. Do pryže se přidávají další látky pro zlepšení jejích vlastností, např. plniva (saze) pro zvýšení tvrdosti a pevnosti, změkčovadla (zvyšují plasticitu) nebo antioxidanty (zabraňují tzv. stárnutí pryže, které je způsobeno narušováním struktury látky ozonem).

Výrobky z pěnové pryže se vyrábějí smícháním základních surovin, a touto směsí se vyplní forma. Z formy se vakuově odsaje vzduch a poté proběhne vulkanizace. Vzniklý produkt se omyje, usuší a dodatečně vulkanizuje. Při výrobě pěnové pryže se na jejím povrchu vytváří tenká neprodyšná vrstva, kterou je nutno perforovat.



Použití


Z přírodního i syntetického kaučuku se vyrábí široká škála výrobků včetně pneumatik, lepidel, lepících pásek a etiket, gumových podlahových krytin, průmyslových hadic, těsnění, dílů vyrobených kombinací gumy a kovu, komponenty anti-vibračních systémů, farmaceutických výrobků, latexové rukavice, kondomy, cévky a mnoho dalších.

V nábytkářském průmyslu můžete latex najít především ve skladbě matrací (používá se zde latexová pěna, neboli pěnová pryž). V čalounictví se pak využívá i latexové lepidlo.



Výhody:

  • prodyšnost
  • vysoká elasticita
  • trvanlivost
  • nízká hmotnost
  • nízká trvalá deformace
  • odolnost proti napadení mikroorganismy



Nevýhody:

  • vysoká světelná degradace
  • typický latexový zápach
  • alergické reakce u citlivých jedinců
  • vyšší cena

Načítám data...

  • Registrace

Registrace nového účtu

Máte již účet? Místo toho se přihlaste