Moření dřeva

Dřevo a materiály na bázi dřeva lze různě zušlechťovat, upravovat a měnit jeho barvu. Jednou z možností změny barvy dřeva je moření, přičemž zachováváme jeho původní mechanické a fyzikální vlastnosti. Mořením v podstatě zesilujeme typický charakter dřeva, měníme jeho barvu a současně ho chráníme.



Historie moření dřeva


Nátěrové hmoty, zejména pak ty lihové, se na dokončování nábytku a dalších produktů ze dřeva používají již od staré Číny. Do Evropy se však tato technika dostala až v 16. století. Dříve se jako pojivové složky používalo různých pryskyřic rostlinného a živočišného původu, jako např. šelak, kopál, manila atd. V současné době se uplatňuje při výrobě lihových nátěrových hmot pouze šelak a vedle něj se používají moderní materiály, zejména pak butyrát celulózy, nitrát celulózy a syntetické pryskyřice.

Produkce syntetických (umělých) mořidel je starší více než 100 let a kolem roku 1920 vznikly v Americe firmy jako Pratt & Lambert, která ve své nabídce měla širokou škálu barev mořidel.



Rozdělení mořidel

Rozdělení podle surovinového původu:

  • Přírodní
  • Syntetická (umělá)

Rozdělení podle směsi:

  • Jednosložková
  • Dvousložková

Rozdělení podle způsobu zbarvení dřeva:

  • Usazení barvících směsí na povrchu
  • Uložení mikročástic barviv mezi vlákny dřeva
  • Zbarvení dřevních vláken

Rozdělení podle způsobu promoření a zaschnutí mořidla:

  • Chemická
  • Fyzikální
  • Chemicko-fyzikální
  • Vytvrzování pomocí UV záření
  • Tuhnutím roztavených práškových hmot

Rozdělení podle látky:

  • Organické
  • Anorganické

Rozdělení podle základních složek:

  • Amoniaková
  • Dehtová
  • Vosková
  • Zemitá
  • Lihová
  • Olejová
  • Rozpouštědlová
  • Lazurovací laky

Rozdělení podle mořeného výrobku a použité dřeviny:

  • Moření nábytku a stavebně truhlářských výrobků
  • Moření dřevěných podlah a parket
  • Moření vnitřních dřevěných obkladů (palubek) z jehličnatých dřevin
  • Moření přiznaných tesařských konstrukcí v interiéru
  • Moření pod protipožární nátěr
  • Moření drobných předmětů ze dřeva (modelářské výrobky, hudební nástroje apod.)



Příprava a použití mořidel

Způsob úpravy nábytku a dřeva mořením je dnes běžný proces, který se provádí za účelem zušlechtění dřeva, zlepšení estetiky dřeva a zvýšení konečné hodnoty dřeva jak pro výrobce, tak i zákazníka. Mořidlo je v podstatě nátěrová hmota, která se v pořadí nánosů nanáší jako první. Pořadí nánosu nátěrové hmoty:

  • Mořidlo
  • Plnič
  • Tmel
  • Základní barva
  • Lazurovací barva
  • Vrchní lak

Mořením je myšleno barevná úprava povrchu dřeva. Jedná se, na rozdíl do bělení dřeva, o ztmavení odstínu dřeva mořidly, přičemž není potlačena jeho kresba. Naopak mořidlo můžeme použít k zvýraznění kresby dřeva. Moření můžeme taktéž používat v případě, že chceme imitovat některé exotické dřeviny, které nejsou ve střední Evropě běžně dostupné. Mořidla se dále využívají, pokud se snažíme dosáhnout světlostálosti dřeva, rovnoměrnost zbarvení, proniknutí a vybarvení pórů dřeva.

Moření je poměrně náročná operace, kdy je nutno dodržovat určité podmínky, aby konečný výsledek dosáhl daných představ:

  • Mořidlo by nemělo přijít do styku s kovem
  • Mořidla rozpustná ve vodě by se měla připravovat  destilované vodě
  • Moření by se mělo provádět při teplotě nad 20°C, z důvodu lepšího vnikání do surového materiálu
  • Prostředky na nanášení mořidla (štětce, houbičky, hadry) by měly být v čisté
  • Čelní dřevo nasává více vlhkosti, proto bychom ho měli navlhčit
  • Mořidlo nanášíme ve větším množství, aby předčasně nevznikly zaschlé skvrny
  • Přebytečné mořidlo je třeba setřít hadříkem nebo houbičkou

Co se týče úpravy povrchu dřeva před nanášením mořidel, musí být vybroušen a pokud možno co nejlépe vyhlazen. Obojí se v případě dřeva provádí bruskou a smirkovým papírem. Povrch mořeného materiálu je také potřeba zbavit všech nečistot, pilin a prachu. Mořidlo pak můžeme nanášet štětcem houbičkou nebo válečky a to vždy po směru vláken. Pokud moříme malé části, může moření probíhat ponořením materiálu do roztoku mořidla.

Z mořidel používaných na dřevo a nábytek se nejvíce používají mořidla rozpustná ve vodě (prášková), lihová, dále rozpouštědlová nebo lazurovací laky. Prášková mořidla se rozpustí ve vodě, poté se směs přivede k varu, aby se veškerý prášek rozpustil. Pak se roztok odstaví a nechá vychladnout na pokojovou teplotu, při které také mořidlo na dřevo nanášíme. Necháme schnout přibližně osm hodin. 

Lihová mořidla jsou tvořena roztokem barev v lihu v poměru dle požadovaného odstínu (většinou 0,5 - 12 %). Rychle schnou, mají však horší světlostálost v porovnání např. s práškovými mořidly. Rozpouštědlová mořidla působí na velmi podobném principu jako lihová, s tím rozdílem, že je zde rozpouštědlo aceton, toluen nebo methylalkohol. V porovnání s lihovými mořidly nezvedají dřevní vlákna, což je pravděpodobně důvod, proč jsou nejpoužívanějí.

Důležité u všech mořidel je, aby důkladně zaschla. Po zaschnutí je možné povrch lehce přebrousit jemným smirkovým papírem či vykartáčovat. Povrch se dále ještě leští tkaninou, která nezanechává chloupky.



Výhody mořidel

  • Dosažení požadovaného vzhledu dřeva
  • Imitace exotických dřevin
  • Zvýraznění textury dřeva
  • Lepší světlostálost
  • Rovnoměrnost zbarvení dřeva
  • Vyplnění pórů dřeva
  • Zušlechtění dřeva
  • Zvýšení konečné hodnoty dřeva



Nevýhody mořidel

  • Mohou zvedat dřevní vlákna
  • U některých mořidel je nevýhodou delší doba zasychání
  • Lihová mořidla nemají tak dobrou světlostálost
  • Zátěž na životní prostředí
  • Z namořeného materiálu se mořidlo špatně odstraňuje

Načítám data...

  • Registrace

Registrace nového účtu

Máte již účet? Místo toho se přihlaste